"Díky Eurorebusu u nás roste zájem o maturitu ze zeměpisu"

Pavel Kváš byl vloni vyhlášen nejúspěšnějším pedagogem 20. ročníku soutěže Eurorebus. Pravě on má velkou zásluhu na tom, že loňským vítězem celé soutěže se stalo Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, na kterém učí zeměpis. „Studenti k nám hlásí na školu hlásí i proto, že se u nás Eurorebus hraje,“ říká.

Jak jste se dostal k Eurorebusu?

Když jsem začal učit u nás na škole, několik studentů soutěž hráli individuálně. Postupem let se to pak rozběhlo, byl to takový přirozený vývoj. Dnes to hraje celá škola a zapojili jsme to i do klasické výuky.

Jak soutěž ovlivnila výuku?

Začali jsme v hodinách mnohem více využívat výpočetní techniku. Polovinu soutěže tvoří elektronická kola a to nás přirozeně přivedlo k počítačům. Před 10 lety jsme začali pravidelně učit v počítačové učebně praktický zeměpis. Zkoušíme vyhledávání, kartografii, GPS, nové technologie, předpovídání počasí. Pro děti je to atraktivnější a také protože pracují samy, pracují všechny. Hodně pozitivní také je, že je to dlouhodobá soutěž. Ne každý si to uvědomuje, ale soutěž začíná v září a končí v dubnu a hrát ji 8 měsíců vyžaduje velkou trpělivost. Není to tak, že to studenty baví týden nebo 14 dní.

Kolik času týdně tomu je potřeba soutěži věnovat?

Některá kola se dají odehrát rychle, jiná trvají déle. Když to zprůměruju, tak minimálně hodinu týdně. Celkem je to tedy minimálně 50 hodin práce dětí během školního roku. K tomu pak připočítejte ještě krajská a celostátní kola, ale to už je jiná příprava. Jde tam o vědomostní soutěž, takže děti musejí fakta znát, nemohou si to zjistit u počítače jako v korespondenčních kolech.

Jak soutěž prožívají jednotlivé třídy u vás na škole? Soupeří spolu?

Určitě, třídy se navzájem popichují a předhánějí se, kdo má více bodů. Z 16 tříd to aktivněji hraje asi deset a z nich je pak šest, které to hrají opravdu se zápalem. Největší rivalita je vidět u sourozenců, kteří jsou v různých třídách. Ti to pak přenášejí na celý kolektiv.

Má účast v soutěži vliv na zájem studentů o zeměpis?

Posledních pět let, co soutěž hrajeme více, nám hodně vzrostl zájem studentů o semináře ze zeměpisu. V semináři by mělo být tak 12 dětí, ale vloni jich bylo 20 a letos 27. Také si vybírají podstatně častěji zeměpis jako maturitní předmět. Vidíme, že se i více studentů hlásí na zeměpisné olympiády. Máme ohlasy i z druhé strany od studentů, kteří se k nám hlásí. Říkají, že k nám chtějí jít, protože ví, že se u nás Eurorebus hraje a že jsme dobrá škola.

Jak se vám podařilo do soutěže zapojit celou školu?

Ze začátku to chtělo trochu agitaci a obíhání po třídách s tím, že by bylo dobré se jednou hecnout a zkusit to vyhrát. To bylo trochu náročnější. Někteří studenti říkali, že to nemůžeme v životě vyhrát, ale povedlo se. Letos už to studenti znají a hrají sami od sebe.

Co všechno jste díky Eurorebusu pro svou školu vyhráli?

Nové dataprojektory, monitor, počítač a tiskárny. Vybavili jsme tím učebnu zeměpisu. To je velký přínos té hry. Po hospodářské krizi zůstala jako jedna z mála soutěží, ve které se dá vyhrát opravdu něco hodnotného a to na děti obrovsky působí. Hlavní cena zájezd po Evropě je pro studenty hodně motivující. A soutěž nám přinesla také PR a reklamu pro školu, když jsme vloni přebírali pohár, přijely televizní štáby a novináři.